Přejít na obsah Přejít na navigaci

Nastavení cookies

Zde můžete nastavit používání souborů cookies podle vlastních preferencí.

Technické cookies

jsou nezbytné pro správné fungování webu. Technické cookies musí být vždy aktivní (nelze je individuálně deaktivovat), proto se pro jejich využívání souhlas neuděluje.

Analytické cookies

nám umožňují porozumět, jak web využíváte, abychom jej mohli zlepšovat. Analytické cookies umožňují měření výkonu webu (počtu návštěv a zdrojů návštěvnosti). Takto získaná data zpracováváme souhrnně, bez použití identifikátorů ukazujících na konkrétního uživatele.

Personalizované cookies

ukládají informace o Vašem osobním nastavení webu. Personalizované cookies potřebujeme k tomu, abychom přizpůsobili web a jeho chování co nejvíce Vašim potřebám a zájmům.

Reklamní cookies

nastavují prostřednictvím tohoto webu naši reklamní partneři. Reklamní cookies nám umožňují zobrazovat takový obsah, který bude zajímavý a užitečný právě pro Vás.

14. 10. 2019

První zmínky o 3D tisku

První zmínky o tisku 3D objektů z digitálních dat se objevilyv 80. letech minulého století. V roce 1980 HideoKodama podal jako první žádost o patent, vynalezl fotopolymerní rychlý prototypový systém (Rapid Prototyping), myšlenka spočívala v použití fotopolymerního materiálu vystaveného UV záření, které jej vytvrdilo, patent bohužel nedostal, kvůli nedostatečné specifikaci. Naopak se to povedlo v roce 1984 Charlesovi Hullovi.Přišel s technikou, kterou nazvalstereolito-grafiía využívalo se tekutého polymeru s laserovým paprskem. V roce 1986 na ni získal patent. Poté založil svou firmu3D Systemsa vytvořil první komerční přístroj pro 3D tisk. V té době byl tento stroj pojmenován „stereolitografní aparát SLA-1“, pojem 3D tiskárna byl v té době neznámý. Tento aparát byl v té době nepřístupný široké veřejnosti, byla to v té době úplně nová technologie, a sloužil jen pro několik vybraných zákazníků. Díky jejich zpětné vazbě vynazla společnost 3D Synstems nový prototyp 3D tiskárny, který byl nazván SLA-250. Tento přístroj byl již používán širokou veřejností a to v roce 1988. První provizorní 3D tiskárnu si můžete prohlédnout v Fordově muzeu v Dearborn v Michiganu.I když se začaly objevovat konkurence, firma 3D Systems si udržela vedoucí pozici na trhu. V roce 1996 bylo prodaných celkem 600 SLA přístrojů.


Začátky 3D tisku, byly jako u všech nových technologií pomalé. Tisklo se z jednoduchých materiálů a vytvářely se jen primitivní objekty. Využívání 3D tiskáren bylo docela finančně nákladné a tisk trval velmi dlouhou dobu, třeba i pár dnů. 3D tisk se začal až postupně rozvíjet a rozšiřovat a nyní lze využívat širokou veřejností a to také v domácích podmínkách.

Vyvinula se mezitím technika SLS (Selective Laser Sintering), což je technika 3D tisku s pomocí laseru, tu vynalezl v roce 1987 Carl Deckard, jehož první stroj se nazýval „Betsy“. V roce 1989 S. ScottCrump přišel s technikou FDM (FusedDeposition Modeling) využívající polymerních vláken, která je velmi populární i dnes. V roce 1993 MIT (Massachusettský institut technologie) vynazl techniku tisku s materiálem ve formě prášku a nechal si ji patentovat. Patent pak odkoupila firma s názvem Z Corporation a její tiskárny se pak staly základem těch nynějších.

Až v druhé polovině 90. let se objevoval pojem 3D tiskárna. V roce 1999 se úspěšně povedlo Antonymu Atalovi vyrobit močový měchýř, který pacient neodmítl, jelikož měl na povrchu vlastní buňky příjemce.

Roku 2004 odborný asistent na University ofBath v Anglii Adrian Bowyer založil projektRepRap(Replicating Rapid Prototyper). Chtěl zpřístupnit možnost 3D tisku běžné veřejnosti, rozšířit tuto techniku po celém světě. Zlom nastal v roce 2007, kdy 3D tisk začal získávat na oblíbenosti.

Společnost Shapeways z Nizozemí (pak také v USA) v roce 2008 začala nabízet služby 3D tisku široké veřejnosti. Zákazníci mohli přicházet s vlastními soubory, které tahle společnost pak vytiskla. V roce 2008 také byla vyrobena první protetická noha pomocí 3D tiskárny, od té chvíle se protézy začaly tisknout běžně.

Až v lednu roku 2009 byla dostupná první 3D tiskárna ke komerčnímu prodeji ve formě kitu. Tiskárna se jmenovala BfBRapMan 3D. Poté v dubnu byla uvedena na trh další tiskárna společností MakerBot, na základě konceptu RepRap.Společnost MakerBotsetrojilai online souborovou knihovnu Thingiverse, která umožňuje zákazníkům stahovat a ukládat 3D modely k vytisknutí.MakerBot roku 2013 za zhruba 400 miliónů dolarů koupila společnost s názvem Stratasys. Od roku 2009 se objevovalo více a více 3D tiskáren a tak se také nadále pořád děje.

V roce 2011 inženýři a designéři z University ofSouthhampton vytisknuli pomocí 3D tisku letadlo.

V roce 2013 bývalý prezident Obama dokonce zmínil potenciál 3D tisku ve svém projevu (“thepotential to revolutionizethewaywemakealmosteverything”).

Švédská společnost Cellink v roce 2015 začala prodávat první standardizovaný bioinkoust (materiál z mořských řas), který mohl být využit pro vytisknutí tkáňové chrupavky. A v roce 2016 tato švédská firma uvedla na trh 3D tiskárnu Inkredible 3D Bioprinter, která je schopna tisku tkáně pokožky a chrupavky, její cena se pohybovala okolo 4,999 USD.

3D tisk má obrovský potenciál a můžeme si jen představit, co všechno nás ještě v budoucnosti 3D tiskáren čeká.